Dornova metoda pro koně

Kvalitní fyzioterapie, osteopatie a další účinné techniky se ve vyspělém světě stávají běžnou součástí péče o koně. Rozvoj terapií určených koním je přirozeným vývojem v postoji člověka ke koním. 

Dornova metoda pro koně pracuje s posuny kostí v kloubech, uvádí kosti do fyziologické polohy, pomáhá odstraňovat z těla bolestivost
a velkou mírou přispívá k nastolení tělesné rovnováhy. 

Tato jemná manuální terapie k harmonizaci a vyladění koně z fyzického i psychického aspektu.  


Hlavním činitelem v posunech kostí u koně jsou především koňské sporty, ale také rekreační nebo rehabilitační využití koně. Koňské dostihy, závody všestrannosti (military), parkurové jezdectví, klusácké dostihy, distanční dostihy, westernové disciplíny, hipoterapie, ale i rekreační jízda hraje významnou roli v rovnováze kostry koně.

Pád na překážce, uklouznutí na kluzkém povrchu, jednostranné přetěžování, nerovnoměrně sedící jezdec, či nesprávné sedlo a v kostře koně dochází ke změně správné polohy kostí v kloubních spojeních.  

Nejčastěji se u koní setkáváme s posuny v pánvi, křížové kosti, s posuny obratlů v bederní páteři, posuny ocasních i krčních obratlů, s nesprávným nasazením týlní kosti na první krční obratel, s předsunutím jednoho či druhého ramene v rámci kompenzace nerovnosti od zádě, ztuhlostí v oblasti lopatek a bolestivostí v okolí kyčelních kloubů. Následkem všech výše vyjmenovaných příčin posunů si majitel koně často stěžuje na zhoršenou jezditelnost koně, kulhání, bolestivost ve hřbetě koně, psychické poruchy dosud jinak charakterového koně, změnu pohybových kvalit, neochota k práci ze strany koně apod.

Kůň i jezdec tvoří při pohybu jednotku. Každá odchylka v biomechanice těla, která je způsobena nerovnovážným stavem v opěrném aparátu, se projevuje nejen na výkonnosti, ale zejména na zdraví zvířete i jezdce. A pokud jeden z nich vnímá vlastní nerovnováhu, přenáší se tato disharmonie i na druhého. Pro jezdce platí, že souměrné usazení kyčelních kloubů, volné křížokyčelní skloubení a vodorovná osa pánve zajišťují perfektní vyvážený sed. Pro koně je nezbytná fyziologická poloha všech kostí v hrudních a pánevních končetinách, v pánvi i páteři. Musíme si uvědomit, že kost tvoří plochu pro úpon svalů, vazů i šlach a proto poloha kosti ovlivňuje funkci měkkých tkání. Každá odchylka v poloze kostí způsobuje svalovou disbalanci a obrovské napětí a zatížení šlach i vazů.

Včasnou pomocí lze odstranit nejen fyzické potíže, ale i psychické bloky, které si může kůň i jezdec vytvořit. Dornova metoda pro koně pracuje s posuny kostí, uvádí kosti do fyziologické polohy a velkou mírou přispívá k harmonizaci těla, ale i psychiky koně.


POUŽITÍ OHLÁVKY, VODÍTKA, OTĚŽÍ, UDIDLA

Všechny výše zmíněné pomůcky pro práci s koněm jsou v těsném kontaktu s hlavou, tedy s místem, kde je uložen mozek zvířete a kde dochází k příjmu potravy, kudy vchází do těla vzduch a odkud kůň vnímá okolní svět pomocí čichových, zrakových a zvukových smyslů. Nešetrným zacházením s ohlávkou, vodítkem, otěžemi a udidlem je nejvíce poškozeno skloubení hlavy s krkem a také čelistní kloub, což může vést k závažným zdravotním komplikacím. Případná blokáda způsobuje změny v pohybových vzorcích koně i v jeho chování, velké blokády pak ovlivní fungování celého organismu.


SEDLO

Velmi důležitým aspektem v životě koně je sedlo a v něm sedící jezdec. Nevyváženost sedla a jezdce negativně ovlivňují pohybový aparát koně. Nejvýraznějšími projevy je tvorba otlaků a bílých skvrn v srsti pod sedlem, nestejnoměrné opocení dečky, bolestivost v místě usazení sedla, změna v chování koně, změna v pohybu koně (zkracování kroku). Také vyváženost jezdce je stěžejním bodem ve spokojenosti, uvolněnosti a fyzické rovnováze koně.


SPORTOVNÍ VYUŽITÍ KONÍ

Mezi sportovní aktivity koní patří závody všestrannosti, parkurové skákání, drezura, dostihy rovinné, překážkové, klusácké a distanční, voltiž, westernové disciplíny, vozatajství, koňské pólo, koňská kopaná, jezdecké hry a mnoho dalších. Všechny tyto aktivity představují pro koně fyzickou zátěž. Ve schopnosti vyrovnat se s působením vnějších vlivů vždy hraje roli fyzická kondice koně, míra a rovnoměrnost osvalení a celkový zdravotní stav. Nejčastěji se u koní setkáváme s posuny v pánvi, křížové kosti, s posuny obratlů v bederní páteři, posuny ocasních i krčních obratlů, s nesprávným nasazením týlní kosti na první krční obratel, s předsunutím jednoho či druhého ramene v rámci kompenzace nerovnosti od zádě, ztuhlostí v oblasti lopatek a bolestivostí v okolí kyčelních kloubů. Následkem všech výše vyjmenovaných příčin posunů si majitel koně často stěžuje na zhoršenou jezditelnost koně, kulhání, bolestivost ve hřbetě koně, psychické poruchy dosud jinak charakterového koně, změnu pohybových kvalit, neochota k práci ze strany koně apod.


PŘÍNOS DORNOVY METODY PRO HŘÍBATA

K poranění kostry koně, k narušení její osové souměrnosti a správnému nasedání jednotlivých kostí v pilířích končetin může dojít už v době zrození při komplikovaném porodu, nebo v raném vývoji hříběte, kdy dojde například k zalehnutí klisnou, napadení dospělým koněm, uklouznutí v terénu, nešetrné manipulaci ze stran majitele, kováře, veterináře, či brzké obsedání koně s ještě nedovyvinutou kostrou.


OŠETŘENÍ PO OPERACÍCH A ÚRAZECH

Významnou roli v posunech kostí v těle koně hrají také operační zákroky, zejména pokládání koně do operační polohy. Tyto úkony probíhají v sedaci a často také současně i v myorelaxaci koně. V tu chvíli jsou vyblokovány svalově ochranné mechanismy, kontrolující uložení kostí. Kosti v těle koně se mohou sekundárně posouvat také následkem stahování fascií po operacích, nebo po velkých ranách v měkkých tkáních.